Po morovém sloupu opravíme i boží kapli

Liberec po morovém sloupu Matyáše Bernarda Brauna investuje i do druhé významné barokní památky na území města. Rezortu kultury a cestovního ruchu se podařilo dohodnout se římskokatolickou církví a získat na 50 let do výpůjčky Kapli Božího hrobu, která je rovněž umístěna v tzv. barokní zahradě, tedy na bývalém hřbitově u Kostela Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí.

Kaple pochází z roku 1772 a je jednou ze čtyřiadvaceti podobných staveb v České republice. Původně stávala na Sokolovském náměstí poblíž arciděkanského kostela, ale v roce 1865 byla přemístěna na současné místo. Přestože dlouhou dobu odolávala klimatu a v 80. letech minulého století prošla renovací, aktuálně je v havarijním stavu. A pokud bychom se okamžitě neujali záchranných a následně i kompletních restaurátorských prací, mohla by být pro budoucí generace nevratně poškozena, nebo dokonce ztracena. Ještě v letošním roce tak kaple dostane nezbytné opláštění, aby stavba nastávající zimou více neatrofovala (v mizerném stavu je zejména věžička a také římsa na půlkruhovém závěru, část z ní se letos v zimě už zřítila). Příští rok zjara sejme restaurátor věžičku i římsu. V průběhu téhož roku pak vysoutěžíme dodavatele kompletních renovačních prací, které se celkově (i se současnou záchrannou 1. etapou) odhadují na téměř 2 milióny.

Liberecká kaple byla postavena podle vzoru v polském Zhořelci a jejím donátorem byl Andreas Josef Wondrak, obchodník se suknem a člen městské rady. Podle historiků mohl být Wondrak ke stavbě kaple veden třemi důvody: šlo o výraz zbožnosti, snahu získat přízeň a pomoc v době epidemií a hladomoru a také reprezentaci Wondrakovy osoby a celého cechu soukeníků. Společně s morovým sloupem a čtrnácti kapličkami křížové cesty je barokní zahrada součástí projektu Via Sacra, která jako starobylá poutní stezka spojuje významné sakrální památky česko-německo-polského Trojmezí.